Ty tři kalíšky na vejce s pomněnkami stály za šoupacím sklem babiččiny kredence. Byly překrásné a já je potají vytahovala panenkám na limonádu. Když babička odešla, zůstal mi její kredenc a já si z něj udělala svoji chalupovou kuchyni. Jen ty kalíšky zmizly. Scházely mi dlouho.
Tak dlouho, až mám kalíšky svoje. Vyšívané, s mým jménem. Teď si ty moje kalíšky zabral náš Davídek a jeho bratranci a hádají se, kdo bude mít vajíčko usazené v kytičkách, proužku, v puntíkách nebo domečkách, jak si je kluci pojmenovali. A vykřikují při dloubání v pohárku, abych jim vyprávěla o „srandovním dědovi z Klatov“.
Začnu dědovým majstrštykem, jak si naklepl lžičkou skořápku čerstvého vajíčka a vypil ho rovnou ze skořápky, nejčastěji, když večer předtím vypil sebe. Kluci to chtějí předvést. To nedám, tak je radši zabavím vojáčkem, tedy opečeným kouskem chleba, který namáčejí v tekutém žloutku vajíčka naměkko. Baví je to a mě baví na ně koukat. Pořád.
A kluci chtějí další historky, tak jim vyprávím o jejich dědovi, mým tátovi Láďovi. V rodině se vzpomíná, jak psal v babiččině bytě diplomku a z totálního přetažení ho vytahovala vajíčka. Když babička viděla, jak šílí, protáhla se horami jeho papírů a knih a na jeden volný čtvereční decimetr stolu mu postavila misku, ve které mu do pěny ušlehala žloutek s cukrem. „Abys to vydržel, Ladíčku,“ šeptla mu a on nic neslyšel. Už tu našlehanou směs taky umím a rozdávám těm, kdo jsou v nouzi.
Náš Davča si najednou všiml, že on jediný nemá slipy s obrázky, jako nosí jeho bratranci, kteří už nepotřebují plenu. Jasně, chtěl je okamžitě taky. Tak jsem mu jedny z klučičího kufru natáhla přes tepláčky a rázem se tvářil jako velký kluk.
Svojí vajíčkovou láskou už jsem nakazila našeho Davídka. Má svoji malou kuchyňku s dřezem, do kterého rozklepává „pajíčo“ čili vajíčko. Když už jde do ledničky pro třetí a žloutky, bílky a skořápky jsou všude, posadím ho radši na kuchyňskou linku a začneme spolu vařit doopravdy. Svítek je jeho milovaný. Můj taky!
Jenže já se podezřívám, že svoji vajíčkovou lásku mám spojenou s pomněnkovými kalíšky v babiččině kredenci. Jak tam stály jako vojáčci a někde padly stejně jako padají vojáci. Chápete, že jsem musela mít svoje? A když jsem si je tedy vyrobila, stojím nad nimi a říkám si, že si zaslouží poctu. Takže jsem pro sebe i pro vás vytvořila a zabalila úplně novou sadu kalíšků na vajíčka. Je jich pět, každý s jiným vzorem a k tomu slánka. Řekla bych, že je to moje vrcholné životní dílo. Křest bude mít o Velikonocích a já budu po jednom kalíšku nadělovat koledníkům, kteří mě přijdou vyšupat. Pokud se tedy ještě udrží na nohách. Od rána při pomlázce většinou vypili své kalíšky pěkně do dna.
Kamarád Kuba testuje restaurace skrz tuhle pochoutku s úžasnou omáčkou. Když není přesně, jak si představuje, vrátí ji do kuchyně a ta restaurace pro něj skončila. Bojím se ho pozvat na tu svoji. Neodešel by nikdy!
Úplně první si udělám anglické bochánky. Do větší mísy naleju vodu, přidám droždí, promíchám a nechám asi pět minut odpočinout. Pak přisypu mouku, sodu a sůl. Pečlivě vše promíchám a nakonec vmíchám pevný sníh, který jsem si ušlehala z bílků. Znovu těsto důkladně promíchám. Pokud se lepí, přisypu ještě trochu mouky, když je naopak příliš suché a drobivé, přiliju vodu. Těsto vyndám na pomoučněnou pracovní plochu a asi 10–15 minut ho pořádně hnětu, až je krásně pružné a hladké. Přendám ho do mísy, kterou jsem lehounce vymazala olejem, aby se těsto nelepilo a přikryju ho čistou utěrkou a nechám hodinu kynout na teplém místě.
Když je těsto vykynuté, rozválím ho na pomoučněné pracovní ploše na placku tlustou asi dva centimetry a sklenicí o průměru přibližně osm centimetrů vykrájím bochánky. Pokládám je na utěrku, kterou jsem posypala moukou a nechám je ještě 30 minut kynout. Pak je na středním plameni opékám na pánvi lehce potřené olejem čtyři minuty z každé strany.
Pak jdu na holandskou omáčku. V míse prošlehám žloutky s vodou, až jsou krásně nadýchané. Mísu pak položím na hrnec s mírně vroucí vodou tak, aby se mísa vody nedotýkala. Pokračuju ve šlehání, až začne mít směs krémovitou konzistenci. Pomalu přilévám máslo a stále šlehám a šlehám. Občas mísu sundám z hrnce, dál šlehám, pak ji zase vrátím. To dělám proto, aby se vejce nezačala srážet. Když je omáčka krásně hladká a krémová, vmíchám citronovou šťávu, osolím a opepřím.
Pak si připravím pošírovaná vejce. Do nízkého kastrolu nebo hlubší pánve dám vařit vodu, je třeba, aby voda vařila velmi mírným varem. Do vody přidám ocet. Vejce si napřed vyklepnu do naběračky nebo mističky a pak je opatrně naliju do vody. Je třeba, aby kolem sebe měly dost místa. A do jedné pánve dám maximálně čtyři najednou, jinak by příliš ochladily vodu. Pánev přikryju pokličkou a nechám vejce tři minuty úplně být. Pak je dřevěnou vařečkou případně odlepím ode dna nebo jim malinko pomůžu, aby měly pěkný kulatý tvar. Vařím je celkem 3–5 minut podle velikosti. Pak je vyndám vařečkou na talíř.
A pak všechno poskládám dohromady. Na rozpůlený bochánek položím pár plátků avokáda, pak pošírované vejce, slaninu, vše zaliju holandskou omáčkou, případně opepřím.
Sklouzne do krku jako kluk po skluzavce. Tak vláčný a akorát sladký je tenhle svítek. Máme ho rádi jako dezert, jako dortík pro hosty nebo třeba v neděli ráno k dobrému čaji.
V míse ušlehám žloutky s cukrem do světlé nadýchané pěny, přidám sůl, máslo a citronovou kůru a znovu důkladně promíchám. Do směsi vmíchám po lžících krupici, pak přimíchám mléko a nakonec opatrně vmíchám sníh z bílků.
Kulatou formu na dort o průměru 20 cm vymažu máslem, vysypu moukou a připravené těsto do ní rozetřu.
V troubě předehřáté na 180 °C upeču svítek dorůžova. Trvá to asi 20 minut.
Vychladlý svítek nakrájím na podélné dílky, naskládám je do většího kastrolu, zaliju mlékem promíchaným s cukrem a na plotně na mírném ohni zahřívám tak dlouho, až se všechno mléko do svítku vsákne. Pak svítek naskládám na mísu a zaliju ho krémem.
A krém si připravím takhle. Studené mléko promíchám s cukrem, žloutky a vanilkou, naliju ho do skleněné mísy, kterou postavím na hrnec s mírně vroucí vodou tak, aby se dno mísy nedotýkalo vody. Míchám tak dlouho, až zhoustne. Ze smetany na šlehání ušlehám šlehačku.
Sladký svítek nám nejvíc chutná ozdobený krémem a šlehačkou.
Tohle je naše nedělní ráno v kuchyni na chalupě. Takovému začátku dne nicnedělání nesluší skoro nic víc, než svítek.
Jsou pikantní? To tedy jsou! A zvláštní? To taky a k tomu krásná. Z mísy s pohoštěním mizí jako první. Navíc je to šikovný recept na povelikonoční nadílku vajíček.
Do velkého kastrolu naliju vodu, přivedu ji k varu, vložím do ní vejce a vařím je 10 minut. Sliju vodu a kastrol s vejci vložím pod proud hodně studené vody, kde je nechám asi pět minut. Vejce se pak snadno loupou. Oloupané je rozpůlím a vyndám žloutky, které v míse rozmačkám vidličkou. Přidám majonézu, zakysanou smetanu, osolím, opepřím a vše pořádně promíchám nebo umixuju.
Na menší pánvi rozehřeju lžíci přepuštěného másla a opékám česnek a jarní cibulky asi dvě minuty. Sundám pánev z plotny, nechám vychladnout a přidám vše k žloutkové směsi. Pak přidám i pažitku. Znovu vše pečlivě promíchám.
Malou lžičkou naplním uvařené bílky žloutkovou směsí (také se dá použít cukrářský sáček). Každou půlku ozdobím špetkou chilli a pažitkou.
Čekáme hosty a náš Davča prokukuje skrz židli - zastavila jsem ho včas, než by všechny ochutnal.
Náš Onďa nevěděl, že se různě ve světě říká těmhle malým toustům vojáčci a najednou říká: „To je dobrý, Dito. Ty klacíčky jsou srovnaný jako vojáci!“ A dost ho tahle jednoduchost pobavila. Mě vždycky taky.
Do kastrůlku dám vařit vodu. Když začne vřít, vložím do ní vejce, trochu stáhnu plamen a vařím je čtyři minuty. Mezitím si otoustuju plátky chleba, potřu ho máslem a nakrájím na proužky. Chřestu odlámu zdřevnatělé konce a asi 3 minuty ho povařím v osolené vodě. Pokud je to úplně mladý mini chřest, jíme ho čerstvý. Toustíky a chřest položím na talířek, vejce dám do kalíšku a pak už si všichni pěkně namáčíme.
Zkuste a uvidíte, co se stane. Můj muž Mára nemá rád novoty a když jsem před něj postavila frittatu, řekl: „Co je zas tohle.“ Ale přinutil se k prvnímu soustu. Druhý den volal, jestli máme doma vajíčka, že by když tak koupil…
